Stručné dějiny
Obec Určice se nachází v západní části Hané, jihozápadně od Prostějova, v podhůří Drahanské vysočiny. Nadmořská výška kolísá díky členitosti obce mezi 235 až 280 m, Katastrální území je značně protáhlé směrem východ-západ. Katastr má výměru 1 117 ha. Počet obyvatel se pohybuje kolem 1350. Určice jsou prastarým sídlištním místem, mnohé archeologické nálezy dokazují, že nejstarší sídliště člověka zde sahá až do období mladého paleolitu, tedy téměř před 30 000 lety. V roce 1995 byly v trase Za Koutskými humny asi 250 m severně od Určic odkryty unikátní archeologické nálezy kostrového pohřebiště z mladohradištního období – bezmála 40 hrobů. Vedle nich byly zachyceny i nejstarší stopy osídlení sahající až do 6. a 5. tisíciletí př.n.l. V katastru obce byly v minulosti nalezeny pozůstatky moře, které v mladších třetihorách přibližně před 15 miliony let zalévalo oblast Prostějovska. Lavice mladotřetihorních usazenin se nachází asi 500 m západně od obce na tzv. Zámčisku. Tato paleontologická lokalita je vyhlášena chráněným územím jako přírodní památka. Organogenní třetihorní vápence od Určic obsahují zkameněliny – otisky schránek plžů a mlžů, vápnité rourky červů, místy se vyskytují i korály, úlomky červených řas a mechovky.
První písemná zmínka o obci se váže k roku 1288, kdy papež Mikuláš IV. píše list velehradskému opatovi, v němž mu nařizuje, aby urovnal spor mezi stěžovatelem knězem Konrádem a rytířem Ctiborem z Určic. Určice byly v roce 1480 povýšeny na „městečko“ se všemi výhodami, jež z toho plynuly, do roku 1954 byly městysem.